Jin a jang v těle – sympatikus a parasympatikus v čchi-kungu
V čchi-kungu se často setkáte se slovy jin a jang. Možná jste je už viděli jako černobílý symbol – kruh, ve kterém se dvě síly doplňují. Ten symbol je ale jen obrázek něčeho, co se děje v našem těle i ve světě pořád.

Jin a jang nejsou protiklady, které spolu bojují, ale dva projevy jedné energie – čchi.
Čchi je životní síla, která proudí vším živým.
A jak se projevuje, mění se buď do jangové, nebo do jinové podoby.
Jang je energie ohně – aktivní, teplá, směřující ven.
Dává sílu, pohyb, odvahu, probuzení.
Jin je energie vody – klidná, chladivá, směřující dovnitř.
Umožňuje tělu se uvolnit, vyživit a znovu nabít.
Projevy čchi se dějí na mnoha úrovních. Můžeme je pozorovat v přírodě, ve vztazích, a pracuje se s nimi i v architektuře – třeba ve feng-šuej.
My se dnes na jin a jang podíváme z pohledu moderní medicíny.
Sympatikus a parasympatikus
Naše tělo má dva základní nervové systémy, které řídí, jak reagujeme na svět kolem sebe.
Pracují neustále, ale střídají se v převaze – jeden aktivuje, druhý obnovuje.
Když jsou v rovnováze, tělo může fungovat přirozeně, bez zbytečného napětí.
Sympatikus – jangový proud

Sympatikus aktivuje tělo, když je potřeba jednat.
Zrychlí tep, zhluboka nás nadechne, zvýší napětí ve svalech a na čas vypne trávení.
Jeho úkolem je připravit nás na útok, útěk, výkon nebo soutěž – na chvíle, kdy potřebujeme sílu a bdělost.
V čchi-kungu bychom řekli, že sympatikus je jako rozehřátý oheň,
který dává sílu a pohyb.
Když však hoří příliš dlouho, začne spalovat i nás – tělo se vyčerpává, dech zkracuje a mysl zůstává v napětí.
Parasympatikus – jinový proud

Parasympatikus naopak tělo obnovuje a uzdravuje.
Zpomaluje tep, prohlubuje dech, podporuje trávení a regeneraci.
Je aktivní v době odpočinku, spánku, klidu a spojení se sebou.
V jazyce čchi-kungu je to chvíle,
kdy se čchi vrací dovnitř, tělo se uvolňuje a začíná znovu nabíjet.
Je to energie klidu, výživy a důvěry – jin.
Cesta zpět k sobě
Čchi-kung nás učí hledat rovnováhu nejen v pohybu, ale i v nervovém systému.
Každý klidný nádech a plynulý pohyb pomáhá zklidnit sympatikus – naši vnitřní část, která žene k výkonu a reakci – a zároveň probouzí parasympatikus, který obnovuje, léčí a dává pocit bezpečí.
Cvičení tak není jen fyzickým tréninkem, ale návratem k přirozenému rytmu těla: mezi napětím a uvolněním, mezi konáním a bytím.
V tom spočívá skutečný střed, který čchi-kung pomáhá znovu objevit.
Dech jako další krok
V úvodní fázi se učíme především plynulé pohyby a schopnost v nich zůstat uvolnění.
Dech nás už nyní provází – nádech s pohybem nahoru, výdech dolů – pomáhá rytmu a plynutí čchi.
Postupně se ale dostaneme k hlubší práci s dechem, která propojuje pohyb s vnitřním klidem a otevírá tělu prostor pro regeneraci.
Právě skrze dech se cvičení čchi-kungu stává skutečně léčivou praxi.
Příklady Jin a Jangu / práce sympatiku a parasympatiku v prvních 4 cvicích
1. Pohyb – Podpírání nebe
Když se zvedáme, tělo se aktivuje – jang stoupá.
Když se vracíme dolů, tělo se uklidňuje – jin klesá.
A mezi těmito dvěma pohyby vzniká rovnováha.
To je přesně to, co dělá čchi-kung – učí tělo plynule přecházet z napětí do klidu.“
2. pohyb – Lukostřelec
„Když napínáte luk, tělo se probouzí – jang proudí ven.
Když tětivu pustíte, jang se proměňuje v jin.
Cvičíme schopnost jednat – a zároveň se znovu uvolnit.
Tím se učíme rovnováze mezi sympatikem a parasympatikem.“
„Nohy pracují, to je jang. Ale stojíme pevně – to je jin.
Síla směřuje dolů, a proto tělo zůstává klidné.
Díky nohám se jang nemění ve stres, ale v sílu, která nás nese.“
3. pohyb
„Jedna ruka stoupá, druhá klesá – tělo se protahuje mezi nebem a zemí.
Jang stoupá, jin klesá.
Když se ruce vrací zpět, jang se spojuje s jinem – tělo zůstává uvolněné, ale živé.“
4. cvik
„Pomalu otočte hlavu do strany.
Pohled zůstává klidný, ale vědomý.
S výdechem se napětí rozplývá z krku a šíje.
Cítíte, jak tělo přechází do klidu – jang se ztišuje, parasympatikus ožívá.“

Comments are closed